Přeskočit na obsah

Dynamika (hudba)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dynamika v hudbě znamená odstiňování tónů z hlediska síly, resp. hlasitosti. V notaci se vyznačuje dynamickými značkami.

V notovém záznamu určují dynamiku a její změny v průběhu skladby (tj. zesilování či zeslabování jejích úseků) dynamické značky a dynamické pokyny. Kromě popisu dynamické stránky skladby v daném časovém úseku mohou označovat též akcent - přízvuk, tedy zdůraznění určitého tónu uvnitř taktu. V našem notovém písmu funguje i rozlišení dynamiky z hlediska metra (počítacích dob a jejich dynamických vlastností), neboť taktová čára je nejen hranicí taktu, ale současně ukazuje na přízvučnost doby, nacházející se za ní. Dynamika bývá vyjádřena mnoha dynamickými znaky a pokyny, zejména:

mezzoforte, crescendo, decrescendo
  • pianissimo (pp) – velmi slabě
  • piano (p) – slabě
  • mezzopiano (mp) – poloslabě nebo středně slabě
  • mezzoforte () – polosilně nebo středně silně
  • forte (ƒ) – silně
  • fortissimo (ƒƒ) – velmi silně
  • crescendo (cresc., prodloužené <) – zesilovat
  • decrescendo (decresc., prodloužené >) – zeslabovat
  • diminuendo (dim.) – zeslabovat
  • accent (acc., >) – akcent, důraz na jednom tónu

Méně častá označení dynamiky:

  • piano pianissimo (ppp) – co nejslaběji
  • forte fortissimo (ƒƒƒ) – co nejsilněji
  • sforzato, sforzando (, sƒz) – velmi silný důraz na jednom tónu, "výkřik"


Tyto značky se obvykle píší nad notovou osnovu u první noty platnosti, mohou být ale i pod ní.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]